Frýdek-Místek otevírá nové zubní ordinace pro 3 tisíce pacientů. Jak to zvládl a co z toho plyne pro další města

Frýdek-Místek oznámil, že díky spolupráci města a soukromých provozovatelů vzniknou nové zubní ordinace, které naberou až 3 tisíce nových pacientů. Podle [zprávy z Frýdku-Místku](https://news.google.com/rss/search?q=%22zuba%C5%99%22+OR+%22stomatolog%22+OR+%22zubn%C3%AD+ordinace%22&hl=cs&gl=CZ) jde o jeden z největších skokových přírůstků kapacit na Moravskoslezsku za poslední roky.

Pro laika to zní jako běžná municipální zpráva. Ve skutečnosti je to precedens. Města dosud neměla páky, jak si zubaře přitáhnout. Pojišťovny mají smlouvy, ne úřady. A přesto se ve Frýdku podařilo najít model, který v regionu funguje. Ostatní starostové budou koukat.

Co Frýdek udělal jinak než ostatní

Klíčovým prvkem není samotná ordinace. Klíčové je, co město stomatologovi nabídlo. V praxi jde o kombinaci pronájmu za symbolickou cenu, přípravu zdravotnických prostor, technické zázemí a v některých případech dotaci na vybavení. To v součtu snižuje počáteční investici pro nového zubaře z několika milionů korun na částku, která se vrátí do dvou let.

Podmínkou od města bývá, že ordinace přijímá pojištěnce a je otevřena minimálně čtyři dny v týdnu. Tím se z municipální investice stává veřejná služba, ne skryté sponzorování soukromé praxe. Modely popsané v metodice [Ministerstva zdravotnictví](https://mzcr.cz/) ukazují, že podpora vzniku primární péče v regionech s doloženou nedostupností je legitimní a přípustná.

Proč to jinde nefunguje

Většina měst v podobné situaci volí opačnou strategii. Nabízí byt, nabízí příspěvek, nabízí PR. Zubaři přesto nepřijdou. Důvod je jednoduchý: chybí komplexní balíček. Zubař potřebuje dva roky bezpečí, aby si vybudoval kartotéku, dostal se na smlouvy s pojišťovnami a splatil nákup křesla. Byt ani jednorázový příspěvek to nepokryjí.

Frýdek to řeší tím, že město bere na sebe roli developera. Zajistí prostory připravené na zdravotnický provoz, vyjedná s hygienou, s krajem, s pojišťovnami a zubaře posadí do rozjeté ordinace. Ten se soustředí na medicínu, ne na provoz.

> Kombinace snížené vstupní investice a garantovaného toku pacientů z municipálního seznamu je nejsilnější nástroj, který mají města dnes k dispozici.

Co z toho plyne pro pacienty

Pro obyvatele Frýdku-Místku to znamená, že v horizontu měsíců budou moct zaregistrovat rodinu u nového zubaře. Kapacita 3 000 pacientů odpovídá zhruba dvěma až třem plným úvazkům stomatologů, což je pro město velikosti Frýdku citelná úleva.

Regionální zubní pohotovosti podle údajů [České stomatologické komory](https://www.dent.cz/) hlásí, že polovinu ošetřených tvoří lidé bez registrujícího lékaře. Každý nový úvazek v primární péči pohotovosti odlehčí a vrátí ji k původní funkci, tedy k akutním stavům, nikoli k chronickému suplování ordinací.

Co bude následovat

Model z Frýdku-Místku sledují další města, zejména v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji, kde je situace srovnatelná nebo horší. Očekává se, že do konce roku 2026 minimálně tři další města oznámí obdobný program. [Kraje samotné](https://www.msk.cz/) ovlivňují síť smluvních lékařů jen omezeně, protože smlouvy uzavírají pojišťovny. Právě proto přebírají iniciativu obce, které mají pravomoc nad prostorami a rozpočtem na investice.

Pro pacienta v regionu s nedostupným zubařem se otevírá nová cesta. Kromě čekání na registraci u soukromé ordinace a kromě dojíždění na pohotovost přibývá třetí varianta. Sledovat komunikaci vlastního města. Municipality dnes v otázce zubní péče přestávají být pasivní.

Praktický postup pro pacienty bez zubaře

Pokud v okrese žijete a hledáte nového stomatologa, prvním krokem je kontaktovat [místní pobočku VZP](https://www.vzp.cz/kontakty) nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu. Ta vede evidenci volných kapacit a nové ordinace v ní musí být zaregistrované, jakmile začnou pojišťovnu fakturovat. Druhým krokem je sledovat oficiální stránky obce a městský zpravodaj. Otevření nové ordinace je téma, které samospráva komunikuje aktivně.

Třetí a nejméně využívaná cesta je přímá zpráva do ordinace, u které vidíte, že v regionu nově vzniká. Registrace před spuštěním provozu je běžná praxe a šance dostat se dovnitř dřív než ostatní je reálná.

Ekonomika ordinace z pohledu zubaře

Zubní ordinace v regionu se dnes rozjíždí s vstupním kapitálem 3 až 6 milionů korun. Křeslo, rentgen, hygienické vybavení a stavební úpravy prostoru tvoří většinu nákladů. Personální náklady na sestru a dentální hygienistku jsou další stálý závazek. Ve velkých městech tuto investici absorbuje trh, protože pacientů je dostatek a fakturace pojišťovnám plyne stabilně. V regionálních městech je návratnost pomalejší a proto se dnes ordinace bez podpory nezakládají.

Frýdecký model tuto ekonomiku mění. Symbolický nájem sníží fixní náklady zhruba o 40 tisíc korun měsíčně, což je částka srovnatelná s roční investicí do jedné dentální jednotky. Připravené prostory zkracují dobu do prvního pacienta o půl roku, což je z pohledu cash flow zásadní. Zubař během této doby splácí úvěr, ne příjmy.

Co říká Česká stomatologická komora

[ČSK](https://www.dent.cz/) dlouhodobě upozorňuje, že demografická skladba stomatologů se zhoršuje. Průměrný věk člena komory překračuje 55 let a odchodů do důchodu je víc než nových absolventů. To znamená, že bez proaktivního jednání měst se nedostupnost bude prohlubovat, ne zlepšovat.

Municipální iniciativy jako ta ve Frýdku-Místku jsou zatím ojedinělé, ale komora je vítá. Dokládají, že řešení není jen v přípravě více zubařů na fakultách, ale i v tom, jak jim udělat vstup do praxe na venkově a v malých městech ekonomicky reálný.