Charitativní zubař v Tanvaldu učí děti základy prevence a správné dentální hygieny přímo ve školách. Ukazuje jim, jak držet kartáček, jak dlouho čistit a proč na tom záleží. Je to hezký příběh, ale hlavně připomínka jedné nepříjemné pravdy. Zubní kaz je v Česku u dětí stále jedním z nejčastějších chronických onemocnění a přitom mu jde ze všech nemocí předejít nejsnáze. Celý základ se odehrává doma, u umyvadla, každý den. Pojďme si projít, jak na to prakticky.
Kdy začít a čím
S čištěním se začíná už prvním zoubkem, tedy zhruba kolem šestého měsíce věku. Zpočátku stačí měkký silikonový návlek na prst nebo malý kartáček s vlhkými štětinami. Klíčové je vytvořit návyk, ne dokonalý výsledek. Dítě si zvykne, že se v puse něco děje, a bere to jako přirozenou součást dne.
Zásadní je množství a koncentrace zubní pasty. U dětí do šesti let se doporučuje pasta s obsahem fluoridů kolem tisíc ppm a množství velikosti zrnka rýže u nejmenších, respektive velikosti hrášku u předškoláků. Fluoridy jsou nejúčinnější prevencí kazu, jakou máme, a strach z nich je u běžného používání zubní pasty zbytečný. Důležité je jen dohlédnout, aby dítě pastu nepolykalo ve větším množství.
Technika, kterou zvládne i předškolák
Malé děti nemají jemnou motoriku na složité krouživé pohyby. Proto se osvědčuje jednoduché pravidlo. Kartáček se přiloží k dásni pod mírným úhlem a čistí se krátkými pohyby od dásně směrem ke konci zubu, systematicky zub po zubu. Nezapomínejte na kousací plošky zadních zubů, kde vznikají kazy nejčastěji, a na vnitřní stranu, na kterou se snadno zapomíná.
Zlaté pravidlo zní, že do zhruba osmi let věku by měl zuby dítěti dočistit rodič. Dítě si samo čistí zuby ráno, ale večer po něm dospělý pečlivě přejede kartáčkem znovu. Ruční zručnost na opravdu čisté zuby přichází až v mladším školním věku a večerní čištění je to nejdůležitější v celém dni.
Nejčastější chyby rodičů
Nejběžnějším omylem je vyplachování úst vodou hned po čištění. Tím se z povrchu zubu smyje ochranná vrstva fluoridů dřív, než stihne zapůsobit. Správně stačí pastu jen vyplivnout a ústa nevyplachovat, případně jen minimálně. Druhou častou chybou je večerní pití slazených nápojů nebo mléka v láhvi na noc. Cukr, který na zubech zůstane přes noc, je pro kaz ideální živnou půdou.
Podceňovaná je i mezizubní hygiena. Jakmile se sousední zuby dotýkají, kartáček mezi ně nedosáhne a je potřeba mezizubní kartáček nebo dětská nit. Právě mezizubní prostory jsou u dětí častým místem skrytých kazů, které rodič pouhým okem nevidí.
Jídelníček rozhoduje víc než kartáček
Na kaz nemá vliv jen to, kolik cukru dítě sní, ale hlavně jak často. Každé snědené sladké sousto spustí v ústech útok kyselin, který trvá desítky minut. Když dítě celý den uzobává sušenky nebo popíjí slazené šťávy, jsou zuby pod trvalým náporem a sliny nemají čas povrch zubu obnovit. Lepší je sladké dát najednou po hlavním jídle než rozprostřené do celého dne.
Skryté nebezpečí představují i zdánlivě zdravé potraviny. Ovocné šťávy, sušené ovoce a ochucené jogurty obsahují hodně cukru a bývají kyselé. Nejlepším nápojem pro zuby zůstává obyčejná voda.
Velkou roli hraje také příklad rodičů. Když dítě vidí, že si maminka i tatínek pravidelně a beze spěchu čistí zuby, bere čištění jako samozřejmost, ne jako trest. Osvědčuje se čistit si zuby společně a udělat z večerní hygieny klidný rituál, ne boj o každý večer. Pomůže i přesýpací minutka nebo písnička na dvě minuty, aby dítě vydrželo čistit dostatečně dlouho. Cílem je, aby si dítě vytvořilo návyk, který mu vydrží celý život, a k tomu vede trpělivost a pravidelnost, ne křik u umyvadla.
Kdy k zubaři a proč pravidelně
První návštěva zubaře by měla proběhnout kolem prvních narozenin, nejpozději ale s nástupem do školky. Nejde ještě o žádné vrtání, ale o to, aby si dítě na prostředí ordinace zvyklo v klidu a bez bolesti. Dítě, které pozná zubaře poprvé až s bolavým zubem, si často odnese strach na celý život.
Pravidelné prohlídky dvakrát ročně jsou u dětí hrazené z veřejného pojištění. Zubař při nich zachytí začínající kaz, kdy stačí drobný zákrok, a může doporučit lokální fluoridaci nebo pečetění rýh na stoličkách, což je jednoduchá a účinná ochrana proti kazu. Praktické tipy k domácí prevenci a přehled odborných doporučení najdete i na stránkách České stomatologické komory a informace o prevenci publikuje Státní zdravotní ústav. Původní reportáž o tanvaldském projektu odvysílal iROZHLAS.
Časté otázky
Od kolika let si dítě může čistit zuby samo?
Samostatně zvládne čištění zhruba od osmi let, kdy má dostatečně vyvinutou jemnou motoriku. Do té doby po něm zuby vždy večer dočistěte, i když si ráno čistí samo.
Musí dětská pasta obsahovat fluoridy?
Ano, fluoridy jsou nejúčinnější prevencí kazu. U dětí volte pastu s koncentrací kolem tisíc ppm a hlídejte jen malé množství velikosti zrnka rýže nebo hrášku podle věku.
Proč se po čištění nemá vyplachovat vodou?
Vyplachnutí smyje z povrchu zubů ochrannou vrstvu fluoridů dřív, než stihne zapůsobit. Pastu stačí jen vyplivnout a ústa nevyplachovat.
Jak často se sladkým neškodit zubům?
Nejde ani tak o celkové množství, jako o četnost. Dejte dítěti sladké raději najednou po jídle než rozprostřené do celého dne, aby měly zuby čas na regeneraci.