Amalgámové plomby, ty stříbřité kovové výplně, které zná ze svých úst většina lidí narozených v minulém století, mizí z českých ordinací rychleji, než se čekalo. Server Deník.cz upozorňuje, že postupné omezování amalgámu pocítí nejen zubní ordinace, ale kvůli obsahu rtuti i krematoria. Pro běžného pacienta z toho ale plyne jedna praktická otázka. Když už kovová plomba není samozřejmostí, čím se dnes zuby plombují a kolik za to reálně zaplatíte?
Proč amalgám z ordinací mizí
Amalgám je slitina, jejíž součástí je rtuť. Právě kvůli ní se na evropské úrovni roky diskutovalo o jeho útlumu. Cílem není strašit pacienty, kteří starší kovové plomby v ústech mají, ale postupně omezit používání rtuti v novém ošetření a snížit její únik do životního prostředí. V praxi to znamená, že amalgám se přestává používat u nejcitlivějších skupin, jako jsou děti a těhotné či kojící ženy, a obecně ustupuje modernějším materiálům.
Důležité je zdůraznit jednu věc, aby zbytečně nevznikala panika. Pokud máte starou funkční amalgámovou plombu, která nebolí, nepraská a dobře těsní, není žádný zdravotní důvod ji preventivně vyměňovat. Zbytečná výměna zdravé výplně naopak znamená další odvrtávání zdravé zubní tkáně. O případné výměně má vždy rozhodovat stav zubu, ne to, z jakého materiálu je plomba udělaná.
Čím se dnes plombuje
Nejčastější náhradou amalgámu jsou dnes takzvané kompozitní výplně, lidově bílé plomby. Jde o pryskyřičný materiál obohacený o drobné částice skla nebo keramiky, který zubař nanese do vyčištěného zubu a vytvrdí speciální lampou. Velkou výhodou je barva. Kompozit se dá odstínit tak, aby splynul s okolní sklovinou, takže po ošetření není na zubu na první pohled nic vidět. Materiál se navíc chemicky pojí k zubu, což umožňuje šetrnější preparaci než u amalgámu.
Druhou variantou, se kterou se běžně setkáte, jsou skloionomerní cementy. Ty se používají spíš na méně namáhané plošky, na krčky zubů nebo jako podklad pod jinou výplň. Postupně uvolňují fluoridy, což pomáhá chránit okolní tkáň, ale mechanicky nejsou tak odolné jako kompozit, proto se do velkých žvýkacích ploch samostatně příliš nehodí.
U rozsáhlejších defektů, kde by běžná plomba dlouho nevydržela, přichází na řadu keramické inleje a onleje. To jsou výplně vyrobené v laboratoři nebo frézou přímo v ordinaci a poté vlepené do zubu. Jsou velmi trvanlivé a estetické, zároveň ale výrazně dražší a nejsou hrazené z veřejného pojištění.
Co proplatí pojišťovna a co si připlatíte
Tady je potřeba být upřímný, protože právě na tom lidé nejčastěji naráží. Zdravotní pojišťovny hradí takzvanou plně hrazenou variantu ošetření, tedy výplň, u které za standardně provedený výkon nedoplácíte. Historicky to byl u zadních zubů právě amalgám. S jeho útlumem se posouvá i to, co pojišťovny v základní variantě hradí, a rozsah plně hrazených bílých výplní se rozšiřuje. Konkrétní podmínky se ale liší podle zubu, jeho polohy a aktuálních pravidel, proto je nejrozumnější zeptat se přímo v ordinaci předem.
Pokud si vyberete nadstandardní materiál, například prémiový estetický kompozit na zadní zuby nebo keramickou inlej, počítejte s doplatkem. Ten se u jednoho zubu může pohybovat od několika stovek u lepšího kompozitu až po tisíce korun u laboratorně zhotovené keramiky. Klíčové je nechat si možnosti vysvětlit dopředu a znát cenu ještě předtím, než si sednete do křesla. Slušná ordinace vám rozdíl mezi hrazenou a doplácenou variantou ochotně popíše.
Na co se v ordinaci ptát
Než souhlasíte s ošetřením, vyplatí se položit tři jednoduché otázky. Zaprvé, jestli existuje varianta plně hrazená pojišťovnou a čím se liší od té, kterou vám zubař navrhuje. Zadruhé, kolik bude případný doplatek a co přesně za něj dostanete, tedy jestli jde o kvalitnější materiál, delší životnost nebo lepší estetiku. A zatřetí, jak dlouho by daná výplň měla vydržet a jak o ni pečovat, aby vydržela co nejdéle.
Životnost výplně totiž nezáleží jen na materiálu, ale hodně i na tom, jak si čistíte zuby a jak pravidelně chodíte na kontroly a dentální hygienu. I ta nejlepší bílá plomba dlouho nevydrží, pokud kolem ní vzniká nový zubní kaz kvůli špatné hygieně.
Jak najít zubaře, který moderní materiály nabízí
Ne každá ordinace pracuje se všemi typy výplní stejně a ne všude seženete nového praktického zubaře snadno. Pokud sháníte stomatologa, který nabírá pacienty a běžně pracuje s kompozitními výplněmi, vyplatí se hledat cíleně podle lokality a předem si telefonicky ověřit, zda ordinace bere nové pacienty a jaké typy výplní používá. Rámcové informace o dostupnosti a standardech péče najdete i na stránkách České stomatologické komory, obecné informace o systému úhrad pak zastřešuje Ministerstvo zdravotnictví.
Konec amalgámu tedy není důvod k obavám, spíš příležitost. Moderní výplně jsou estetičtější a šetrnější k zubu. Stačí vědět, na co se ptát, a nenechat se dotlačit k drahé variantě, aniž byste rozuměli tomu, za co platíte.
Časté otázky
Musím si nechat vyměnit staré amalgámové plomby?
Ne. Pokud je stará výplň funkční, těsní a nebolí, není zdravotní důvod ji preventivně měnit. O výměně rozhoduje stav zubu, ne materiál.
Jsou bílé plomby na zadních zubech hrazené pojišťovnou?
Rozsah plně hrazených bílých výplní se s útlumem amalgámu rozšiřuje, konkrétní podmínky se ale liší podle zubu a aktuálních pravidel. Vždy se předem zeptejte v ordinaci, jestli existuje varianta bez doplatku.
Jak dlouho vydrží kompozitní výplň?
Při dobré hygieně a pravidelných kontrolách běžně mnoho let. Životnost hodně ovlivňuje péče o zuby a to, zda kolem plomby nevzniká nový kaz.
Je rtuť ve staré plombě nebezpečná?
U funkční, neporušené výplně je uvolňování rtuti minimální a útlum amalgámu míří hlavně na nové ošetření a ochranu životního prostředí. V případě pochybností se poraďte se svým zubařem.