Amalgám, tedy stříbřitá kovová výplň, kterou má v ústech celá generace Čechů, postupně mizí z ordinací. Jak upozornil Deník.cz, konec amalgámu pocítí nejen zubní ordinace, ale kvůli obsahu rtuti i krematoria. Za změnou stojí evropská regulace, která omezuje používání rtuti, a amalgám je jejím posledním velkým útočištěm ve zdravotnictví.
Pokud máte v zubech amalgámové plomby, je to důvod k obavám? Krátká odpověď zní ne, panika není na místě. Delší odpověď stojí za přečtení, protože se týká toho, jak se budou opravovat vaše zuby v příštích letech a kolik vás to bude stát.
Proč amalgám z ordinací mizí
Amalgám je slitina, která vedle stříbra, cínu a mědi obsahuje také rtuť. Právě rtuť je důvodem, proč se od materiálu ustupuje. Nejde přitom v první řadě o zdraví pacienta s hotovou plombou, ale o životní prostředí a o expozici personálu při přípravě a odstraňování výplní. Rtuť se totiž uvolňuje do odpadních vod, do ovzduší při spalování a hromadí se v přírodě.
Evropská unie proto přijala pravidla, která používání rtuti dlouhodobě utlumují. Podle informací Evropské komise je cílem postupné vyřazení zubního amalgámu jako součást širšího omezení rtuti napříč celým hospodářstvím. Ordinace tak už dnes běžně sahají po modernějších materiálech a amalgám mizí i z běžné praxe, aniž by to většina pacientů vůbec zaznamenala.
Musíte si nechat staré plomby vyměnit?
Toto je nejčastější dotaz a odpověď je jednoznačná. Pokud je vaše amalgámová plomba v pořádku, tedy netěsní, nedrolí se a nezpůsobuje potíže, není žádný zdravotní důvod ji preventivně měnit. Naopak, zbytečná výměna funkční výplně znamená další odvrtávání zdravé zubní tkáně a vyšší riziko, že zub časem oslabí.
Odborné společnosti se dlouhodobě shodují, že hotová a nepoškozená amalgámová výplň nepředstavuje pro běžného pacienta zdravotní riziko. Nejvíce rtuti se totiž uvolňuje právě ve chvíli, kdy se plomba vrtá, ať už při zakládání, nebo při odstraňování. Preventivní hromadná výměna by tedy paradoxně expozici spíš zvýšila.
Jiná situace nastává, pokud plomba dosloužila. Když začne prosakovat, praská nebo pod ní vzniká zubní kaz, je namístě ji vyměnit. A tady přichází hlavní praktická změna. Nová výplň už zpravidla nebude amalgámová, ale kompozitní.
Čím se dnes zuby plombují
Nejrozšířenější náhradou je bílá kompozitní pryskyřice, lidově bílá plomba. Její velkou výhodou je vzhled, protože se barevně přizpůsobí okolnímu zubu a v ústech není vidět. Zároveň drží na zubu jiným způsobem než amalgám, takže lékař nemusí odvrtávat tolik zdravé tkáně jen kvůli mechanickému ukotvení výplně.
Vedle kompozitů existují i skloionomerní cementy, které se hodí zejména pro menší defekty, krčky zubů nebo dočasné ošetření. U rozsáhlejších defektů zadních zubů se stále častěji volí keramické inleje a onleje, tedy výplně zhotovené v laboratoři a poté nalepené. Ty jsou trvanlivé, ale i podstatně dražší.
Z pohledu pacienta je klíčové vědět jedno. Bílé výplně jsou technologicky náročnější a časově delší na zpracování, což se promítá do ceny. Zatímco amalgám byl u zadních zubů dlouho plně hrazen z veřejného pojištění, u kompozitních výplní se často připlácí rozdíl mezi úhradou pojišťovny a skutečnou cenou materiálu a práce.
Kolik si připlatíte a na co máte nárok
České veřejné zdravotní pojištění garantuje takzvané standardní ošetření, tedy že zub bude ošetřen a defekt zaplombován bez doplatku alespoň jedním z hrazených materiálů. Konec amalgámu ale mění to, co se za standard považuje, a pojišťovny postupně upravují, které výplně a v jakém rozsahu hradí.
V praxi to znamená, že se stále častěji setkáte s tím, že bílá výplň na zadním zubu je částečně hrazená a část ceny doplácíte. Před ošetřením se proto vždy vyplatí zeptat se přímo v ordinaci, kolik bude výplň stát, zda existuje plně hrazená varianta a jaký je rozdíl v ceně u estetického kompozitu. Ceník musí mít každá ordinace k dispozici a máte plné právo do něj nahlédnout ještě před zákrokem.
Pokud řešíte, kde vůbec sehnat zubaře, který nové pacienty přijímá a zároveň nabízí moderní ošetření, projděte si nabídku ověřených ordinací a zaměřte se na ty, které jasně uvádějí ceník i používané materiály. Transparentní komunikace o cenách je dobrým znakem seriózní praxe.
Co dělat prakticky
Nejrozumnější postup je nepodléhat marketingu, který straší rtutí a nabízí drahé plošné výměny všech plomb. Choďte na pravidelné preventivní prohlídky dvakrát ročně, které jsou hrazené z pojištění, a nechte lékaře posoudit stav každé výplně individuálně. Funkční amalgám ponechte, dosloužilý nahraďte moderním materiálem.
Zajímejte se také o prevenci. Nejlepší plomba je ta, kterou nikdy nebudete potřebovat. Kvalitní domácí hygiena, mezizubní kartáčky a rozumné omezení cukru snižují riziko kazu víc než volba materiálu výplně. Podrobnější doporučení k prevenci a k rozsahu hrazené péče najdete na stránkách Ministerstva zdravotnictví.
Časté otázky
Jsou amalgámové plomby, které už mám, nebezpečné?
Hotová a nepoškozená amalgámová výplň nepředstavuje pro běžného pacienta prokázané zdravotní riziko. Nejvíc rtuti se uvolňuje při vrtání, tedy při zakládání nebo odstraňování plomby, ne při jejím nošení.
Musím si teď nechat všechny amalgámy vyměnit?
Ne. Preventivní plošná výměna funkčních plomb se nedoporučuje, protože znamená zbytečné odvrtávání zdravé tkáně. Měnit se mají jen výplně, které netěsní, praskají nebo pod nimi vzniká kaz.
Připlatím si za novou bílou plombu?
Často ano, zejména u zadních zubů. Rozdíl mezi úhradou pojišťovny a cenou estetického kompozitu se doplácí. Vždy se předem zeptejte na ceník a na plně hrazenou variantu.
Proč se amalgámu vzdáváme, když pacientům neškodí?
Hlavním důvodem je životní prostředí a expozice personálu rtuti, nikoli riziko pro pacienta s hotovou plombou. Jde o součást evropského omezení rtuti napříč celým hospodářstvím.