Česko. Země, která se pyšní levnou a dostupnou stomatologií, hustou sítí zubních ordinací a vzdělanou populací. Přesto třetina Čechů zuby nečistí vůbec nebo je čistí tak zřídka, že to nestačí. Roman Šmucler, přední český stomatolog a prezident České stomatologické komory, to potvrdil v nedávném rozhovoru: hygienické návyky velké části populace jsou katastrofální. A smrdu z úst? Toho si prý nevšímáme, protože ho sami necítíme.
Co to znamená v praxi a co s tím dělat, ať jste pacient nebo někdo, kdo si teprve vybírá zubaře?
Proč nečistíme zuby tak, jak bychom měli
Psychologové a zubaři se shodují: zuby čistíme ze zvyku, ne z přesvědčení. Pokud tento zvyk rodiče v dětství nezavedli, je extrémně obtížné ho napravit v dospělosti. Člověk, který si nikdy nebylo jisté, jestli čistí správně, si raději nemyslí na nic a přesvědčí sám sebe, že zuby má v pořádku.
K tomu přistupuje fenomén slepoty k vlastnímu zápachu z úst. Nosní receptory se adaptují na vůni vlastního těla, a mozek tak blokuje signály, které by nás upozornily. Výsledek? Člověk neví, jak na tom je, a nikdo mu to neřekne.
Roli hraje i přístup ke zubní péči. Preventivní prohlídky jsou v Česku hrazeny z pojištění dvakrát ročně, ale podle statistik pojišťoven je nenavštěvuje více než polovina pojištěnců. Část populace nemá zubaře vůbec nebo se ordinaci záměrně vyhýbá ze strachu nebo z finančních důvodů.
Co se stane, když zuby nečistíte
Nepočítejme jen estetiku. Chronická zanedbávaná hygiena ústní dutiny vede k řadě závažných stavů.
Zubní plak a zubní kámen se tvoří do 24 hodin od posledního čištění. Plak je měkký a kartáčkem ho odstraníte, ale pokud ho necháte více než dva dny, mineralizuje se na zubní kámen. Ten nelze odstranit jinak než u zubaře, a pokud ho nechávate nakupovat roky, ničí dáseň a alveolární kost pod ní.
Paradentóza neboli periodontitida je zánětlivé onemocnění, které postihuje tkáně držící zub v čelisti. Nenacházi se na povrchu, ale hluboko pod dásní. Dlouho se vůbec neprojevuje bolestí, a když bolest přijde, je často pozdě zub zachránit. Paradentóza přitom není jen problém zubu samotného: studie opakovaně prokázaly souvislost s kardiovaskulárními onemocněními, cukrovkou 2. typu a komplikacemi v těhotenství.
Zubní kaz je nejrozšířenějším infekčním onemocněním na světě. Bakterie Streptococcus mutans se živí cukry, tvoří kyseliny a ničí sklovinu. Malý kaz se řeší jednoduše a levně. Velký kaz, který zasáhne dřeň, znamená endodoncii neboli trepanaci a ošetření kořenových kanálků. To je časově náročný a finančně nákladný výkon.
Halitosis neboli chronický zápach z úst trápí odhadem každého čtvrtého dospělého. V drtivé většině případů jde o bakteriální rozklad zbytkové potravy a odumřelých buněk na povrchu jazyka a v záhybech dásní. Žvýkačka ho zakryje na dvacet minut. Správná hygiena, mezizubní kartáčky a čištění jazyka ho odstraní trvale.
Správná technika čištění: co většina lidí dělá špatně
Průzkumy ukazují, že až 80 % lidí si čistí zuby způsobem, který je neúčinný nebo přímo škodlivý.
Délka čištění: Doporučené minimum jsou dvě minuty. Průměrný Čech si čistí zuby 45 sekund. Zkuste si příště přesně odměřit čas, výsledek bude překvapivý.
Technika: Kartáček by měl být přiložen pod úhlem 45 stupňů k ose zubu, směrem k dásni. Pohyby jsou krouživé nebo od dásně k zubu (nikoliv horizontálně), přičemž ošetřujeme každý zub zvlášť. Elektrický kartáček s oscilačně-rotační hlavou je prokazatelně účinnější než manuální.
Mezizubní prostory: Standardní kartáček na ně nedosáhne. Zbytky potravy a plak v mezizubním prostoru jsou příčinou většiny kazů a zánětu dásní. Zubní nit nebo mezizubní kartáčky by měly být součástí každodenní rutiny, nikoliv výjimečnou záležitostí.
Jazyk: Zapomenutý rozmnožitel bakterií. Povrch jazyka je pokryt papilami, kde se hromadí bakterie, buněčné zbytky a zbytkové jídlo. Čistěte ho kartáčkem nebo speciálním škrabátkem každý den.
Frekvence: Ideálně po každém hlavním jídle, minimálně dvakrát denně, ráno a večer. Důležitější je večer, protože přes noc se tvoří plak při snížené produkci slin.
Zubní pasta: Obsahujte fluorid, minimálně 1000 ppm pro dospělé. Bělicí pasty se silnými abrazivy používejte s mírou, mohou poškozovat sklovinu. Elektrická ústní voda s fluoridy nebo antiseptiky jako cetylpyridinium chlorid nebo chlorhexidin jsou dobrým doplňkem, nikoliv náhradou mechanického čištění.
Jak najít zubaře, když ho nemáte
Pokud nemáte svého ošetřujícího stomatologa, máte v Česku několik možností. Pojišťovny mají online seznamy smluvních lékařů, kteří přijímají nové pacienty. Tyto databáze jsou ale notoricky zastaralé. Reálnější cestu nabízejí portály jako najitzubare.cz, kde ordinace samy uvádějí aktuální kapacity.
Kontaktujte vždy přímo ordinaci, pokud je to možné, telefonicky nebo e-mailem. V době, kdy zubaři v ČR chybějí nejvíce za posledních dvacet let a stovky ordinací v přechozích letech zavřely, je osobní kontakt účinnější než online formuláře.
Pokud hledáte zubaře v novém místě nebo po přestěhování, nenechávejte to na poslední chvíli. Registrace u stomatologa je klíčová pro bezodkladné ošetření v případě akutní bolesti.
Kdy k zubaři a co čekat
Preventivní prohlídky jsou plně hrazeny dvakrát ročně všem pojištěncům, bez ohledu na věk nebo zdravotní stav. Při prohlídce se provede vizuální kontrola, případné rentgenové snímky a profesionální dentální hygiena. Odstraní se zubní kámen, polírují se povrchy zubů a dostanete individualizovaný plán domácí péče.
Dentální hygiena jako samostatný výkon u dentální hygienistky je doplňková péče, která jde nad rámec preventivní prohlídky. Náklady jsou obvykle 800 až 1800 korun dle ordinace a rozsahu. Pojišťovny ji plně nehradí, některé přispívají v rámci preventivních programů.
Pokud vás trápí bolest zubu, citlivost na teplo nebo chlad, krvácení dásní nebo pohyblivost zubu, jde vždy o signál k urgentní návštěvě. Nečekejte na příští preventivní prohlídku.
Časté otázky
Jak poznat, jestli mám zápach z úst?
Spolehlivý test je olíznout si vnitřní stranu zápěstí, nechat zaschnou a přičichnout. Jiná metoda je použít čistou lžičku k seškrábnutí povrchu jazyka a přičichnout k seškrábnutému materiálu. Nejspolehlivější hodnocení vám ale dá zubní lékař nebo dentální hygienistka.
Mohu si čistit zuby příliš často?
Ano. Agresivní čištění tvrdým kartáčkem nebo s příliš velkou silou může způsobit opotřebení skloviny a recesi dásní. Měkký nebo středně tvrdý kartáček s jemnou technikou je vždy bezpečnější než silný tlak.
Od kolika let mají děti chodit k zubaři?
Hned po prořezání prvního mléčného zubu, obvykle kolem prvního roku věku. Preventivní prohlídky jsou hrazeny dvakrát ročně od dvanáctého měsíce. Časná návštěva dítě zvyká na prostředí ordinace a předchází strachům, které pak přenáší do dospělosti.
Je elektrický kartáček opravdu lepší?
Podle dat České stomatologické komory patří elektrické kartáčky k nejdoporučovanějším nástrojům preventivní péče. Klinické studie to potvrzují opakovaně. Oscilačně-rotační hlavy jako Oral-B odstraní o 21 % více plaku a snižují výskyt zánětu dásní o 11 % ve srovnání s manuálním kartáčkem. Podmínkou je správná technika i u elektrického kartáčku: každý zub přiložte, přidržte a nechejte kartáček pracovat, nehybujte s ním příliš rychle.